Panicka-porucha-6 - Panická porucha se obvykle léčí pomocí farmakoterapie nebo psychoterapie, případně jejich kombinace. Panická porucha je nemoc charakteristická tím, že pacienti trpí opakovanými záchvaty vnitřního neklidu a intenzivní úzkosti, které se označují jako panická ataka. Tyto epizody doprovází četné příznaky, a ačkoliv postižení o svém problému často vědí, při atace nemohou svůj strach ovládnout. Nemoc se poté obvykle léčí pomocí kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Co je panická porucha? Panická porucha je onemocnění doprovázené panickými záchvaty, které údajně trápí více než 1% populace a ženy postihuje dvakrát častěji než muže. Řadí se do skupiny úzkostných neurotických poruch, mezi něž patří také tyto problémy:
Obsedantně kompulzivní porucha
Sociálně úzkostná porucha
Generalizovaná úzkostná porucha
Posttraumatická stresová porucha
Agorafobie
Specifické fobie
Lidé trpící panickou poruchou často nabývají mylného přesvědčení, že onemocněli vážnou nemocí, mají pocit ztráty kontroly nad sebou samým a strach ze zešílení, smrti či zmizení a katastroficky si interpretují tělesné příznaky (bolest na hrudi = infarkt).
Panická porucha: jak poznáte panický záchvat? - Zdraví.Euro.cz
- Bolest u srdce e
- Dokumenty – Nová zelená úsporám
- Komunikace v českém jazyce pro střední školy (pracovní sešit) – Burza učebnic
- Prci prci prcičky 4 sleduj filmy
- Očkování pro a proti - Kontraindikace a vedlejší účinky očkování, informovanost lékařů - Vitalia.cz
- Počet studentů a absolventů VŠ – DATA.BRNO
- Rychle a zběsile 1 csfd
- Když se zamiluje kůň text
- Šíp | Kateřina Hrachovcová zcela nahá
- Zvýšení důchodu 2020 | Kurzy.cz
- Děda je lotr
- Finanční úřad praha 4 pracovní doba
Psychoterapie
Pokud jde o psychoterapii, zde se nejčastěji uplatňuje kognitivně behaviorální terapie, hypnoterapie nebo třeba satirovská transformační systemická terapie. Nejdůležitější je pacientovi vysvětlit podstatu jeho onemocnění a ukázat mu bludný kruh úzkosti, který pravidelně během panických záchvatů zažívá. Kromě toho by se měl pacient snažit najít a odstranit příčiny, na které reaguje panickou atakou, a lékař by s ním měl cvičit, jak najít racionální náhled na své panické myšlenky. Panickou poruchu doprovází četné záchvaty. Jak ji léčit? 3. 8 (76%) 20 hlasování
Panická porucha projevy
Spouštěčem panické ataky bývá tělesný stres, méně častěji zúskostňující myšlenky, vzpomínky. Arousal se začíná zvyšovat, nastupuje stresová reakce, v těle začínají probíhat fyziologické změny, které jsou způsobené zrychlením frekvence dechu a s tím související změnou úrovně kyslíku a kysličníku uhličitého v krvi. Fyziologické změny přecházejí na úroveň vědomí. Na kognitivní úrovni nastává reakce ve formě panických myšlenek. Hyperventilace, koncentrace kyslíku v krvi stoupá, dostavuje se hypokapnie. Stresová reakce vygraduje do stavu stresové pohotovosti, tj. základní ochranné vegetativní funkce boj nebo útěk. Pacient úporně hyperventiluje, do svalů se vylévá kyselina mléčná. Panickými myšlenkami a hyperventilací se stav stresové pohotovosti prodlužuje. Po několika minutách dochází k vyčerpání organismu, arousal začíná klesat, dech se prodlužuje, klesá krevní tlak, tepová frekvence se zpomaluje. Panická ataka ustupuje.
Co se týče těžké panické poruchy, tam se jedná o 4 ataky během jednoho týdne. Příčina vzniku panické poruchy
Nemoc má podle lékařů jasný genetický základ a pacienti údajně dědí neschopnost vyrovnávat se adekvátně se stresem a obtížnými životními situacemi. Tonus sympatiku v nervovém systému je u pacientů trpících panickou poruchou zvýšený a nereaguje adekvátně ani na mírné podněty. Dále mohou mít vliv biologické abnormity v CNS a poruchy v GABAergním neurotransmiterovém systému. Psychologické teorie naopak připisují značný význam patologickým vzorcům chování, a to jak v interpersonálních vztazích, tak i při interpretaci příznaků stresové reakce na nějaký podnět. Podle behaviorální teorie jde o naučené chování. Pacienti totiž mají relativně trvalý sklon interpretovat různé tělesné příznaky, které signalizují stres, jako symptomy hrozící katastrofy. Panická porucha a její projevy
Panickou poruchu doprovází celá řada tělesných i psychických symptomů. U pacientů se projevuje intenzivní úzkost a napjaté očekávání, že se stane něco strašného, spouští se reakce "útok či útěk", dochází ke stresu, hyperventilaci a dalším nepříjemným pocitům, a tím pádem se ještě zesiluje původní reakce.
Panická porucha – Wikipedie
Jinými slovy je nutné odhalit a ošetřit příčiny chronického stresu, který je hlubší příčinou panické poruchy. 4
Odkazy [ editovat | editovat zdroj]
Literatura [ editovat | editovat zdroj]
DANA, Kamarádová; KLÁRA, Látalová; JÁN, Praško. Panická porucha. Grada Publishing as, 2016. CHVAL, MUDr Josef; CHVALOVÁ, MUDr Viola. Panická porucha v ambulanci internisty. Praha: Interní. Související články [ editovat | editovat zdroj]
Panika
Externí odkazy [ editovat | editovat zdroj]
Neurologové a psychiatři na síti. Německy.
Porucha se léčí buď psychoterapií – kde jsou vhodné hypnoterapie, satirovská transformační systemická terapie či kognitivně-behaviorální psychoterapie, nebo pomocí psychofarmak, kde se používají antidepresiva ze skupiny SSRI nebo SNRI (např. venlafaxin) a k akutnímu zvládání úzkosti vysoce potentní benzodiazepiny ( alprazolam, klonazepam). Výjimkou nejsou ani antipsychotika ( sulpirid). Často se k léčbě používá kombinace antidepresiv, antipsychotik a léků aktuálně snižujících úzkost ( bromazepam). Doba léčby [ editovat | editovat zdroj]
Záleží na mnoha faktorech – prostředí, stresu postiženého během života, podpoře v okolí, také na celkovém zdraví. Neléčená panická porucha se může s postiženým táhnout celý život. Podle nejnovějších studií je však prognóza léčby panické ataky poměrně příznivá. Léčba akutních projevů panické poruchy trvá v řádů měsíců. Kognitivně-behaviorální terapie zahrnuje aplikaci dechových a svalových strategií, které jsou doslova první pomocí při zvládnutí počínající panické ataky [1] a 2
Dále je třeba identifikovat a zpracovat spouštěče panických projevů na myšlenkové a emoční úrovni.
Panická ataka projevy
Kromě toho se u nich může vyvinout závislost na alkoholu, drogách či lécích a někteří se dokonce pokusí o sebevraždu. Léčba panické poruchy
Podobně jako u jiných onemocnění i zde platí, že čím dříve se začne s léčbou, tím mírnější a kratší průběh může nemoc mít. Je ovšem nutné nejprve vyloučit jiné choroby, které mohou mít shodné projevy jako panický záchvat. Jedná se například o infarkt myokardu, epilepsii, astma či nádor. K léčbě panické poruchy se následně využívá farmakoterapie a psychoterapie nebo jejich kombinace. Léčba bývá obvykle dlouhodobá, někdy trvá měsíce a jindy dokonce roky. Důležité je samozřejmě vždy pochopení a pomoc okolí. Farmakoterapie
Co se týče farmakoterapie, lékaři pacientům obvykle předepisují antidepresiva ze skupiny SSRI nebo SNRI, jejichž účinky se většinou projeví během 3-6 dnů. K akutnímu potlačení úzkosti slouží také benzodiazepiny, vzhledem k vysokému potenciálu návyku jsou však vhodné pouze na počátku léčby, dokud nezačnou účinkovat antidepresiva. Kromě toho mohou být někdy nasazena také antipsychotika.
Další komplikace
Pro panickou poruchu je typické, že pacienty obvykle trápí také další přidružené fenomény, jako je agorafobie, deprese, pocity depersonalizace a derealizace. Typické je navíc tzv. anticipační chování, kdy člověk trpící touto poruchou pociťuje úzkost z očekávání. Bojí se, že ho úzkost přepadne na stejném místě jako kdysi, že se společensky znemožní nebo že situace bude mít jiné nepříjemné důsledky. Někteří lidé s panickou poruchou jsou schopní vést naprosto normální osobní i pracovní život. Při atace na nich nemusí být nic znát nebo mohou budit dojem, že jsou pouze mírně vyplašení, nervózní či zmatení. Jiní se naopak za své problémy stydí, nejsou schopní svěřit se okolí ani navštívit odborníka a problémy se u nich postupně zhoršují. Neléčená panická porucha se s pacientem může táhnout celý život a může mít velký vliv na jeho běžné každodenní fungování. Lidé trpící panickou poruchou proto někdy žijí v naprosté sociální izolaci a snaží se omezit vycházky z bytu na naprosto nezbytné minimum.
Ačkoliv o svém problému často vědí a lékaři se jim snaží dostatečně vysvětlit, co se s tělem děje během panické ataky, přesto nejsou schopní svůj stav pomocí vlastní vůle nijak ovládnout. Panická ataka
Panické záchvaty (ataky) se na rozdíl od fobie nevážou na žádnou konkrétní situaci a jejich příchod nelze předvídat. Lidé trpící panickou poruchou proto často tvrdí, že ataky přicházejí zcela nečekaně. Záchvat obvykle doprovází četné příznaky (tělesné i psychické), které si pacient interpretuje jako znak blížící se katastrofy. První ataka se u pacienta obvykle objeví v období dospívání či rané dospělosti (zhruba 15-24 let) nebo kolem 50. Jako prvotní spouštěč ataky mohou působit různé látky, které se označují jako panikogeny. Jedná se například o laktát, johimbin, kofein nebo dokonce také drogy. Nepříjemný stav obvykle trvá několik minut, ale někdy se vrací ve vlnách klidně po dobu několika hodin. Za středně těžkou panickou poruchu lékaři označují stav, kdy pacient prodělá alespoň 4 záchvaty během jednoho měsíce.
- Fernbus simulator čeština cs
- Dominik kovařík podvodník
- X-kom samsung s10 cena