Novější metodou, používanou od 80. let 20. století, je instalace feromonových lapačů. Na posledně zmiňovanou metodu se ale někteří odborníci dívají skepticky a považují je spíše za monitorovací opatření. "O účinnosti feromonových lapačů se vedou diskuze. Odhaduje se, že účinnost je od optimistických 30 procent až po pesimistická 2 procenta. Ale i kdyby platila horní hranice, je to málo, " říká Petr Doležal a dodává, že u lapáků je situace o něco lepší. Na odvrácenou stranu feromonových lapačů, insekticidů a dalších podobných opatření upozorňuje Zelený: "Bohužel jsou velmi účinná nejen na kůrovce, ale i na jejich přirozené nepřátele, na predátory, parazitoidy, entomopatogenní houby. Obvykle jsou tak přirození regulátoři kůrovce ničeni důsledněji, než sám kůrovec. Proto se mohou opatření proti kůrovci provádět jen v hospodářských lesích, v žádném případě ne v I. zónách národních parků, kde mají probíhat přirozené procesy s ochranou všech složek ekosystému včetně kůrovce. " Více informací o životním cyklu lýkožrouta smrkového včetně fotografií najdete na stránkách NP Šumava.
Jak poznat strom napadený kůrovcem 2016
Zdroje
ZAHRADNÍK, P. Vaztak 10 EC v ochraně proti kůrovcům. Lesnická Práce 74 (3–4), 30–31 str., 1995. ZAHRADNÍK, P. Testování insekticidů proti lýkožroutu smrkovému. Lesnická práce 76 (10): 392 str., 1997. ZAHRADNÍK, P. & ZAHRADNÍKOVÁ, M. Metody asanace kůrovcového dříví a ochrana skládek. Lesnická práce, příloha, 97 (5): 1-4 str., 2018. ZAHRADNÍKOVÁ M. & ZAHRADNÍK P. Netradiční metody ochrany lesa před kůrovcovitými (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae). Zprávy lesnického výzkumu 60, 37–46 str., 2015a. ZAHRADNÍKOVÁ M. Ochrana skládek dřeva před napadením lýkožroutem smrkovým – Ips typographus (L. ) (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae). Certifikovaná metodika. Lesnický průvodce 7/2015, 1–20 str., 2015b. fota k článku zdroj - dostupné on-line z a pixabay
Zahrada
Přidal
janapk, dne 29. 08. 2016, 0x
Kůrovci jsou skupina brouků velkých od 1 do 9 mm, živí se buď přímo lýkem a dřevem stromů nebo podhoubím ambróziových hub, které rostou v komůrkách ve dřevě. Někteří kůrovci si tyto houby pěstují a podhoubí přenáší ze stromu na strom. Ve skupině kůrovců je asi 6000 rozmanitých druhů, jestliže ale mluvíme o kůrovci ve spojení s lesními kalamitami, jedná se téměř vždy o lýkožrouta smrkového ( Ips typographus). Lýkožrout obvykle napadá pouze stromy staré a oslabené, s poškozenými kořeny nebo schnoucích na hodně prosluněných místech. Pokud se ale přemnoží, velmi rychle se přestěhuje i na stromy zdravé a dokáže v lese způsobit obrovské škody. Jak zjistíte přítomnost lýkožrouta neboli kůrovce
V případě, že se kůrovec nastěhuje na zdravý strom, zjistíte jeho přítomnost podle kapiček pryskyřice, jimiž ho strom "zalije". Takto se ojedinělému nájezdu dokáže ubránit, jestli se ale útok kůrovce opakuje, strom oslabuje a podlehne. Kapky pryskyřice hledejte v místech těsně pod zelenými větvemi - v případě smrků je to od 10 m výš – jsou dobře viditelné proti slunci.
- Jak poznat strom napadený kůrovcem o
- HOME // Týnská literární kavárna
- Jak poznat strom napadený kůrovcem e
- Jak poznat strom napadený kůrovcem 2
- Tak malý a tak obávaný – lýkožrout smrkový - Ekolist.cz
- Jak poznat strom napadený kůrovcem minecraft
- Slovenské poštovní známky 2019
- Černobyl (seriál) obsazení
Vršek stromu většinou napadá lýkožrout lesklý, pod ním se usadí lýkožrout menší a v některých oblastech lýkožrout severský, část pod korunou pak napadá převážně lýkožrout smrkový. Lesníci zavrtaného kůrovce poznají podle takzvaných drtinek, což jsou drobné piliny, které padají ze zhruba milimetr velkého otvoru, jímž se brouk do stromu dostal, a zachytávají se za šupinami kůry a na patě stromu. Foto: Veronika Šiklová Strom se brání a první "nájezdníky" zalije smolou. Sucho však strom oslabuje a ten není schopen vytvořit dostatek smoly. Lesníci útok samečků na smrk přirovnávají k vylodění v Normandii, kdy se i přes prvotní velké ztráty podaří území dobýt. Za opravdu teplého dne jsou brouci natolik aktivní a výkonní, že jeden strom dokážou obsadit během několika hodin. Lýkožrout smrkový vždy patřil do ekosystému lesa, protože vyhledával polámané a vyvrácené stromy. Současná kůrovcová kalamita proto nevznikla jeho přítomností v lese, ale jeho přemnožením, ke kterému přispělo zejména sucho a teplo.
Na smrku žije kolem 20 druhů kůrovců, ale jen asi šest jich dokáže lesníkům způsobovat vrásky na čele. Nejobávanějším je právě lýkožrout smrkový. Snad o žádném jiném druhu škodícím v lesích toho nebylo napsáno více. Přesto jsou některé stránky jeho života, zejména schopnost doletu, stále nejasné. Lýkožrout smrkový je ve své podstatě druhotný škůdce. To znamená, že za normálních okolností napadá pouze oslabené starší stromy, jaké se vyskytují například na okrajích holin, na příliš osluněných místech nebo stromy, které mají poškozené kořeny. "Při velkém přemnožení však může napadnout a zahubit i stromy zdravé. Pak může způsobit v hospodářských lesích velké škody, " vysvětluje příčiny zmiňovaných obav Jiří Zelený z Biologického centra AV ČR. Lýkožrout versus strom
"Zcela zdravý strom se slabšímu napadení menším počtem kůrovců ubrání tím, že je zalije pryskyřicí, " pokračuje Zelený. "Dochází však k jeho oslabení. Opakované napadení pak může strom zahubit. " "Lýkožrout potřebuje ke svému vývoji překonat odpor stromu, je to doslova buď, a nebo.
Počet brouků, kteří se do stromu vejdou, záleží na jeho síle a velikosti. Na zahubení stromu stačí i 1 800 brouků, ale lesníci našli také stromy s až čtyřmi tisíci. Foto: Veronika Šiklová Samičky se ze snubní komůrky prokousávají do stran a podél chodby kladou vajíčka. Larvy se prožírají lýkem. Samičky se ze snubní komůrky prokousávají nahoru a dolů, jedna v průměru naklade jedno, za teplých dní až tři vajíčka za den. Podél chodby jich klade 20 až 80, záleží vždy na velikosti stromu a okolní teplotě. Larvy se z vajíčka vyklubou za dva až čtyři dny, opět záleží na teplotě. Po vylíhnutí se larva prožírá lýkem a posupně sílí. Na konci chodby vytvoří kukelní komůrku a doba, kterou v ní stráví, je opět závislá na počasí. Za horkého léta se vyvine mnohem rychleji než na jaře. V roce 2019 vývoj brouka trval na jaře zhruba 67 dní, v létě pak asi 45 dní. V extrémně horkém létě 2018 kukle stačilo k vývoji pouhých 37 dní. Lýkožrout smrkový ve střední Evropě běžně za rok vyvede dvě generace, v horských oblastech jen jednu.
– Lapače – pasti, většinou z tmavého plastu, uvnitř kterých je zavěšen sáček s broučím feromonem. Kůrovci zlákáni neodolatelnou vůní feromonu nalétávají na štěrbiny v pasti a padají do sběrného korýtka. Lesníci je každý týden vybírají a kontrolují tak jejich početnost. Tyto kontroly jsou nařízené zákonem o lesích a jsou povinností každého vlastníka a správce lesa. V roce 2016 bylo v celé ČR položeno přibližně 405 tis. kubíků stromových lapáků a instalováno 58 tis. feromonových lapačů. Lesník kontroluje vývoj a počet kůrovců pod kůrou napadeného smrku
Zkoušejí se i netradiční metody
Někteří vlastníci či správci lesů začínají využívat při kontrole kůrovců i některé moderní či netradiční metody. Zajímavé se jeví například využití dronů, které nasnímkují lesy z výšky a tak lze lépe poznat napadené reznoucí stromy. Tato metoda ze zkouší např. v Národním parku Šumava. S úspěchem se také poměrně nově používají insekticidní sítě – do nich se zabalí pokácené dříví v lese a zabrání se tak jeho napadení brouky.
V té době již brouci opouštějí strom. Napadení také někdy poznáme podle výronů pryskyřice a malých pryskyřičných hrudek u závrtů brouka. To ale pouze u stromů, které jsou schopny alespoň zpočátku "bojovat". Ostatně podle toho také poznáme, jak na tom je les se zdravím, " tvrdí Mrkva. Kam až brouček doletí
Zatímco o tomto životním cyklu lýkožrouta se ví poměrně dost, méně jisti si jsou odborníci ohledně jeho šíření a délky doletu. "Informace jsou sporné, a to, co bylo publikováno, často neodpovídá realitě. Například často uváděný aktivní dolet do 800 - 1000 metrů je zcela jistě podhodnocený, " říká Petr Doležal z Biologického centra AV ČR. Letové možnosti kůrovců navíc ovlivňují i zcela specifické podmínky, jakými je vzdušné proudění během rojení nebo vzestupné teplé proudy. "Přes 50% brouků napadá stromy do 40 metrů, do 500 metrů létá 98% brouků. To je také vzdálenost, která se pokládá za dostatečnou ochrannou vzdálenost před napadením kůrovcem, " uvedl Zelený. Na snímku Trojmezenský prales na Šumavě, který byl v roce 1999 zasažen kůrovcovou kalamitou.
Foto: Zdeňka Vítková/
Nicméně se zdá - byť existují výjimky -, že kůrovci mají snahu napadnout co nejbližší potravní zdroj. "Přes 50% brouků napadá stromy do 40 metrů, do 500 metrů létá 98% brouků. To je také vzdálenost, která se pokládá za dostatečnou ochrannou vzdálenost před napadením kůrovcem, " uvedl Zelený. Chyťte lýkožrouta! V hospodářských lesích se kůrovcovým kalamitám předchází včasným odstraňováním ležících polomů a případně i jednotlivých stromů, které byly v důsledku oslabení napadeny nastojato. "Hlavním předpokladem je ale dohledání a včasný odvoz a odkornění stromů s kůrovcem pod kůrou, ne souší, které již kůrovec opustil. Jejich asanací už nic zachránit nejde, " upozorňuje Půlpán. Jako další ochranná opatření jsou používány lapáky, otrávené lapáky nebo feromonové lapače. Lapák je v podstatě pokácený strom, často též odvětvený a větvemi přikrytý, který je záměrně dočasně ponechaný v lese. Tato metoda se používá už asi 200 let a její úspěšnost závisí na době její přípravy a dalších faktorech.
Foto: Veronika Šiklová Oslabený strom posílá kůrovci signál pomocí feromonů. Podle feromonů kůrovec pozná, kolik brouků má na strom přiletět, aby byli úspěšní. Feromony využívají ve své praxi i lesníci, kteří od jara do lesů instalují feromonové lapače, do nichž brouky chytají, a zjišťují podle nich přibližný rozsah rojení. Kůrovec se začíná probouzet v dubnu, začátek rojení záleží na počasí, rojení začíná, když teplota vystoupá nad 20 stupňů Celsia a teplo vydrží několik dnů. Za těchto a vyšších teplot létá nepřetržitě po celé léto až do poloviny září. Brouci přezimují buď pod kůrou, nebo v hrabance pod stromy, kde dokážou přečkat i mrazy. Kvůli zimování v kůře je důležité, aby lesníci od podzimu do jara našli a dostali z lesa co nejvíce napadených stromů. Vyhledávání napadených stromů se lesníci samozřejmě musí věnovat po celý rok. Foto: Veronika Šiklová Jako první na strom nalétávají samečci. Samečci se začínají rozmisťovat po kmeni. Na jednom stromu dokáže hodovat i několik druhů kůrovce.
- Chrám sv. víta praha