V roce 1776 boje pokračují. Objevují se však i snahy kolonistů o usmíření s britskou korunou. První otevřenou výzvou k nezávislosti je "Zdravý rozum" z ledna 1776 od Thomase Paina. 4. července 1776 druhý kontinentální kongres přijal prohlášení nezávislosti (Declaration of Independence), kongres se ze strachu před Brity přesunul do Baltimoru a vyhlásil unii. (autorem prohlášení nezávislosti byl Thomas Jefferson, John Adams, Thomas Jefferson a další). Byly zde stanoveny vztahy mezi občanem a státem (demokracie). Roku 1777 byly schváleny články konfederace, podle nichž se USA staly volným svazkem suverénních států. V září a říjnu roku 1777 se vítězně střetla americká milice s britským vojskem u Saratogy (dnes Schuylerville). Naštěstí pro Američany se totiž nespojily jednotky generála Burgoyna postupující z Kanady se zbytkem britských sil a Burgoynovy jednotky byly u Saratogy poraženy. Zásluhou amerického vyslance Benjamina Franklina ještě americká milice získala finanční prostředky od Francie.
Americke válka za nezávislost download
Pulaského ostatky byly umístěny pod památník, který ve městě vznikl. Výzkumníci se k nim tak dostali až před dvaceti lety, když byl dočasně odstraněn. Forenzní antropolog Charles Merbs vzpomíná na to, že ho jeho kolegyně Karen Burnsová, s níž ostatky prohlížel, varovala předem, ať se připraví na překvapení. "Šel jsem dovnitř a okamžitě viděl, o čem mluvila. Ta kostra byla tolik ženská, jak jen mohla být, " řekl Charles Merbs. Vědcům se tehdy podařilo pouze ověřit, že rozličná zranění na kostře odpovídají ježdění na koni a bojování v bitvě. Dalším krokem mělo být ověření DNA. Ačkoliv se jim podařilo nalézt Pulaského praneteř, technologie tehdy neumožňovala dojít k uspokojivým výsledkům. To se podařilo až nyní, když se jiní vědci rozhodli ke vzorkům vrátit a za pomoci pokročilejších technologií provést testy znovu. Ty potvrdily, že jde skutečně o tělo amerického generála. Podle vědců existují dvě možná vysvětlení. Tedy že byl Casimir Pulaski ve skutečnosti ženou, nebo že byl intersexuál, tedy jedinec, který může mít navenek pohlavní orgány jednoho pohlaví, avšak jeho vnitřní orgány mohou být pohlaví opačného.
Americká válka za nezávislost - ppt stáhnout
Také osadníci se připravují na válku; nakupují zbraně a cvičí dobrovolníky. V dubnu roku 1775 válka vypukla bitvou u Lexingtonu a Concordu. Pár dní nato se v Philadelphii sešel druhý kontinentální kongres, který se stal revolučním parlamentem. Milice byly prohlášeny za americkou armádu a v jejich čele stanul původně plantážník z Virginie, George Washington. Problémy milicí tkvěly ve špatné organizaci (chyběl vojenský výcvik) a v nekázni (hlavní silou byli farmáři). Jejich předností však byla znalost terénu. Vedli spíše partyzánský způsob boje, proti čemuž byla asi třetina osadníků. Zpočátku byly problémy také s financováním bojů. Zatímco bohatí Britové si mohou dovolit najmout tisíce žoldnéřů, Americkým milicím se peněz nedostává. Až později získávají finanční pomoc ze zahraničí (hlavně od Francie, dále od Nizozemí a Španělska). V průběhu roku 1775 došlo k obléhání Bostonu. Vojska kolonistů vpadla rovněž do Kanady. Britská vojska porazila v bitvě u Bunker Hillu kolonisty, avšak za cenu značných ztrát.
Americke válka za nezávislost 3
- 1775 – 1783 Americká revoluce / Válka za nezávislost USA
- Americká revoluce – Wikipedie
- Americká válka za nezávislost bitvy
- Bazén česká lípa
Vypukly tedy otevřené srážky demonstrantů proti vojsku (v Bostonu 1770 = " Bostonský masakr"). Též v Bostonu o tři roky později (1773) vypuklo tzv. "Bostonské pití čaje". Občané převlečeni za indiány pronikli na loď Východoindické společnosti a celý náklad čaje vyházeli do moře. Pro Anglii to byla záminka k potlačení odporu, do Ameriky bylo posláno další vojsko a Bostonský přístav byl uzavřen. Roku 1774 se v Philadelphii sešli zástupci dvanácti osad. Začal tzv. "první kontinentální kongres". Byla přijata rezoluce, v níž byly odmítnuty donucovací zákony, a dále prohlášeno, že britský parlament nemá právo porušovat koloniální charty. Dalším požadavkem byl odchod britských vojsk ze severní Ameriky. Výsledkem jednání byla Deklarace práv a stížností adresovaná anglickému králi Jiřímu III. Britský parlament rozhodl, že situaci v Americe je možné považovat za rebelii a bylo vysláno další vojsko. Kolonisté se rovněž připravovali na boj – verbování tzv. minutemen. Anglie to považuje za vzpouru a tak se snaží ji potlačit.
Americká válka za nezávislost film
Více na stránkách Americká občanská válka
1861 "Emancipation Proclamation" ruší otroctví ve státech Unie (1. ledna)
1865 prezident Abraham Lincoln zavražděn (14. dubna). Více v publikaci Abraham Lincoln: A Legacy of Freedom (PDF 6. 82 MB) vydané u příležitosti 200. výročí od jeho narození nebo na stránkách věnovaných tomuto výročí Lincoln Bicentennial 1809—2009. 1867 Spojené státy kupují od Ruska (cara Alexandra II. ) Aljašku za 7, 2 mil. USD (30. března)
1886 Francie věnuje Spojeným státům Sochu svobody (28. října)
1898 Spojené státy anektují Havaj
1903 bratři Wrightové podnikají historicky první let v letadle těžším než vzduch (17. prosince)
1906 velké zemětřesení v San Franciscu (18. dubna)
1917 USA vyhlašují válku Německu (6. dubna) a Rakousku-Uhersku (7. prosince) a vstupují tak do 1. světové války
1920 americké ženy získávají volební právo ratifikovaním XIX. dodatku Ústavy Spojených států amerických (18. srpna). 1927 Charles Lindbergh uskutečňuje první přelet Atlantiku v letounu Spirit of St. Louis (20.
Americke válka za nezávislost 2018
Problém kolonisté neviděli ani tak ve výši daní (daně ve skutečnosti byly nižší v porovnání s těmi, které platil průměrný občan v Británii), ale ve faktu, že nové daně nebyly s kolonisty řádně projednány. Jelikož neměli žádné zastoupení v britském parlamentu, fráze "Žádné zdanění bez zastoupení" (anglicky: No Taxation without Representation) se stala populární v mnoha amerických kruzích. Po protestech v Bostonu vyslala Británie vojenské jednotky a Američané povolali do služby milice. Boje vypukly v roce 1775. Ačkoli bylo asi 15-20% obyvatelstva loajální britské monarchii, přes válku již vlastenci kontrolovali 80-90% svého území a Británie ve své moci udržela jen několik pobřežních měst. Vyhlášení nezávislosti [ editovat | editovat zdroj]
V roce 1776 zástupci třinácti kolonií jednomyslně odhlasovali přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států amerických, která vyhlásila nezávislost Spojených států na britské koruně. Válka za nezávislost [ editovat | editovat zdroj]
Citát [ editovat | editovat zdroj]
"
Odmítnutí krále Jiřího III.
- Nové divadlo plzeň