- Klášter zlatá koruna otevírací doba
- Klášter zlatá koruna kontakt
Vážné poškození konventu a kostela roku 1420 mělo za výsledek jejich rozsáhlé barokní opravy po polovině 17. V té době dostal kostel novou klenbu, zanikla dodatečná čtvrtá loď a severní rameno konventu bylo prodlouženo dále na východ o budovu latrin. V druhé polovině 18. století byla většina interiérů kláštera opatřena rokokovými malbami (též od Františka Jakuba Prokyše) a štukaturami. Po zrušení roku 1785 byl klášter odkoupen Schwarzenberky, kteří jej až do roku 1909 pronajímali pro nevhodné průmyslové účely. Důsledkem bylo chátrání a poškozování klášterních budov. Tuto dobu nepřežil např. pětiboký klenutý presbytář kaple Andělů strážných, studniční kaple, část prostor západního křídla konventu. Poničena byla i rokoková výzdoba křížové chodby. Klášter prošel ve 40. letech 20. století náročnými rekonstrukcemi. Historie obyvatel objektu
Cisterciáky z nejvýznamnějšího rakouského opatství Heiligenkreuz sem roku 1263 povolal Přemysl Otakar II. - v podstatě jako oporu své moci proti Vítkovcům, kteří si v té době tvořili v jižních Čechách mocnou doménu.
Klášter zlatá koruna otevírací doba
- Klášter zlatá koruna dějiny – památky – lidé
- Klárce Svobodové (†5) by bylo 18 let: Vendula jí přinesla kytičku | Ahaonline.cz
- Emauzský klášter
Zprávy Akce E-shop Pro média Kontakt
Plánujete výlet
oficiální webová prezentace kláštera
Dnes zavřeno
Informace pro návštěvníky
Informace pro návštěvníky →
Prohlídkové okruhy
Návštěvní doba
Vstupné
Kontakt
Rezervace
Prodej suvenýrů
jak se k nám dostanete
Vstupné →
Slevy nebo vstup zdarma
O klášteru
O klášteru →
Historie
Zlatokorunská madona
Fotogalerie
Tipy na výlet
Svatební obřady a pronájem prostor
Online vstupenky
Klášter bude pro návštěvníky otevřen od 25. května. Při prohlídce prosíme dodržujte bezpečnostní pokyny, které budou umístěny u vstupu do objektu a na webu. Zavřít
Zlatá Koruna
→
Fotografie slouží pouze k prohlížení, jakékoliv další užití je nutné konzultovat se správou kláštera. Exteriéry
Interiéry
Zlatokorunské stromy
Sluneční hodiny
Kulturní akce 2016
Kulturní akce 2017
Zobrazit všechny fotogalerie
Založil tu např. školu pro děti místních poddaných, kde se vyučovalo podle tehdy moderní názorné metody. Dále nechal vyzdobit interiéry kláštera v rokokovém slohu a upravil klášterní zahrady. Bohužel právě tehdy, roku 1785, byl slibný rozvoj kláštera nečekaně ukončen zrušovacím dekretem císaře Josefa II. a od té doby zde řeholní život definitivně ustal. Budovy kláštera poté odkoupili krumlovští Schwarzenbergové (roku 1787), kteří jej pronajímali pro nevhodné průmyslové provozy. Zejména slévárna a strojírna, umístěné v křížové chodbě (v 2. polovině 19. století), značně poškozovaly klášterní architekturu. Naštěstí byly tyto továrny roku 1909 zastaveny a začalo se s rekonstrukcemi klášterních budov, které probíhaly od roku 1938 i během 2. světové války pod vedením architekta Fidry. Roku 1947 byl klášter Schwarzenbergům zkonfiskován, a to na základě Zákona č. 143/1947 Sb. (neformální název Lex Schwarzenberg). V letech 1979 až 2000 byl pod správou Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích a nyní ho spravuje Národní památkový ústav.
). Za vynikajícího opata Bohumíra Bylanského si klášter vedl i po ekonomické stránce velice dobře. Bohužel však v roce 1785 byl císařem Josefem II. zrušen. Postupně zde byly zřízeny knížetem Schwarzenbergem různé provozy a jako poslední to byla slévárna železa, která cely klášterní areál silně poškodila. V roce 1908 zbankrotovala a klášter zůstal až do roku 1975 úplně prázdný. Kostel byl založen současně s klášterem roku 1263 (není zmíněno, že zamýšlen byl s vnějším opěrným systémem!, jako má sv. Barbora nebo sv. Vít). Dostavěn byl až za vlády Karla IV. Většinu prací si na stavbě prováděli mniši sami. Po vypálení kostela Husity v roce 1420 zůstal chrám dvěstě let bez střechy. Původní překrásná gotická klenba se dochovala pouze ve východní lodi. Střední loď byla krumlovským stavitelem Petrem Spinetou snížena o 4 metry a zbarokizována. Po zrušení kláštera byla tato skvostná perla středověkého umění - klášterní bazilika - jmenována farním kostelem. V roce 1995 byla zahájena v kostele nákladná oprava cca ve výši 10 miliónů korun.
Klášter zlatá koruna kontakt
Hlavní prohlídkový okruh zavede návštěvníky do přízemí malého konventu, unikátní gotické patrové kaple Andělů strážných, velkého konventu a kostela Nanebevzetí Panny Marie, největším chrámu na jihu Čech. Více informací
tento okruh je dnes uzavřen
140 Kč, cizojazyčně 210 Kč (dospělí)
Koupit lístek
délka 60 minut
max. 50 osob
nutnost rezervace pouze pro skupiny Rezervovat
Místa setkávání v literatuře z jižních Čech a východní Šumavy - literární výstava. Prohlídka bez průvodce mapuje literární dění na jihu Čech a na česko-rakousko-německém pomezí od středověku do současnosti. 60 Kč, bez průvodce (dospělí)
neomezeně
nutnost rezervace pro jednotlivce i skupiny
Soukromá kaple hlavního představitele kláštera s vystaveným originálem gotického obrazu místní patronky - Zlatokorunské madony. 30 Kč, cizojazyčně 50 Kč (dospělí)
délka 10 minut
max. 30 osob
Stavební kamenické prvky kláštera nalezené při jeho rekonstrukci, které ilustrují nejen vývoj kamenického řemesla od 13. do 18. století, ale i technologii klenebních konstrukcí.
Kontakt:
Národní památkový ústav, Územní památková správa v Českých Budějovicích Klášter Zlatá Koruna Správa kláštera Zlatá Koruna 1 381 01 Český Krumlov
Vedoucí správy kláštera: Mgr. Lenka Tondlová
GSM: +420 724 663 767 e-mail:
Pracovník s veřejností - dílčí zástup kastelána (svatby, objednávky prohlídek): Jan Bouček, DiS. GSM: + 420 724 566 819 e-mail:
Farnost
FARNOST ZLATÁ KORUNA Duchovní správce: P. Petr Hovorka, Náměstí 1, 382 03 Křemže Telefon: 380 741 279, 731 604 443 E-mail:
Řk farnost Zlatá Koruna č. ú. 0580285339/0800
Lokace
Klášter Zlatá Koruna se nachází cca 8 km severně od Českého Krumlova ve směru na České Budějovice. Původ názvu
Přemysl Otakar II. daroval klášteru, který založil, údajný trn z Kristovy koruny, jenž předtím získal od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Na Přemyslovo přání byl klášter podle této relikvie nazván Svatá Trnová Koruna (Sancta Corona Spinea). Je doloženo, že na počátku 14. století došlo ke změně názvu na Zlatá Koruna, pravděpodobně v souvislosti s velkým bohatstvím kláštera.
V roce 1995 byl zlatokorunský klášter prohlášen národní kulturní památkou.
Psal se 6. duben roku 1263 a v rakouském klášteře Heiligenkreuz (Svatý Kříž) se řeholníci cisterciáckého řádu vydali na cestu. Cílem jejich putování bylo "jisté místo v Čechách", na které dorazili snad už v polovině téhož měsíce. Na konci cesty je čekal pohled na řídce osídlený lesnatý kraj, tak jak je pro tento řád typické. Právě zde měl vzniknout nový klášter a to díky pátému českému králi- Přemyslu Otakaru II. V klášterních zdech se v křišťálové schránce uchovávala vzácná relikvie, trn z Kristovy koruny, který pojmenoval zdejší nové opatství na Svatou (Trnovou) Korunu. Od 17. století se užívá názvu Zlatá Koruna. Podle legendy založil klášter Přemysl Otakar II. ze zbožných pohnutek. Král měl totiž před důležitou bitvou u Kressenbrunnu roku 1260 proti uherskému králi Bélovi IV. učinit zbožný slib, že za své vítězství nechá založit klášter. Po vítězném boji pak své slovo skutečně splnil. Důvody pro založení kláštera však byly zároveň i politické. Nový klášter měl zamezit případné rozpínavosti rodu Vítkovců, kterým patřil nedaleký Český Krumlov.
Zmiňované události neodpovídá ani stáří této lípy, která byla vysazena asi před 200 lety. Zlatokorunský opat se dozvěděl, že pan Vilém z Rožmberka, kterému klášter zbudovaný na panství jeho rodu byl trnem v oku, namluvil císaři, že klášter Zlatá Koruna je téměř opuštěn, a proto bez užitku. Na cestě už byl císařský úředník, aby situaci prošetřil. Před jeho příjezdem opat svolal všechny mnichy z okolí, své poddané z okolních vesnic i čeleď a oblékl je do mnišských kuten. Posadil je k mohutným latinským knihám a nařídil, že nikdo z nich nesmí promluvit, aby neprozradil svou nevědomost. Císařský úředník tedy všude spatřil skupiny mnichů zahloubaných do četby latinských knih, ale nikoho z nich se neodvážil na nic zeptat, aby neprojevil svou vlastní neznalost. Zpráva, kterou podal císaři o životě v klášteře, byla zřejmě kladná, neboť klášter Zlatá Koruna zůstal ušetřen a snahy dobyvačného Rožmberka vyšly naprázdno.